FollowingSeas

V předchozím článku jsme si stručně rozebrali podíl námořní dopravy na znečišťování světového ovzduší a zjistili jsme, že na tom tento tradiční způsob přepravy zboží není tak zle, jak to občas bývá vykresleno v novinách. Jedna věc je ale produkce zplodin lodí a druhá věc je náklad lodi, konkrétně proč a kam s ním ona loď pluje. Nemůžeme tedy rozebírat a porovnávat škodlivost jednotlivých typů dopravy, aniž bychom se v prvé řadě zajímali o nutnosti dopravy určitých druhů zboží. Globalizace a vysoce konzumně nastavená společnost je pravou příčinou znečišťování ovzduší, ne lodě a kamiony, které jsou pouhým důsledkem naší touhy po přesunu zboží. Je jasné, že rozprostření dostupných pracovních sil po zeměkouli není rovnoměrné a dostupnost surovin potřebných k výrobě určitého produktu se ve většině případů nepokrývá s dostupností kvalifikované pracovní síly. Tyto tři věci - kvalifikovaná (a co nejlevnější) pracovní síla, zdroje surovin a komponentů a globalizace, kterou představuje snaha výr...

Zajímavým novinářským evergreenem ze světa námořní přepravy jsou články o tom, jak námořní doprava přispívá ke znečištění ovzduší. Autoři článků často porovnávají emise lodí a automobilů a docházejí k senzačním závěrům kolikanásobně víc vypustí za rok provozu jedna nákladní loď zplodin do ovzduší, popřípadě kolik stovek miliónů automobilů by vyprodukovalo stejné množství emisí jako pár největších kontejnerových lodí. Nutno podotknout, že tyto senzační články vycházejí nejčastěji v automobilových rubrikách novin a časopisů a používají stále dokola stejná a špatně pochopená data z několika starších studií, která kolují internetem. Pokud příjde řeč na lodní emise, je třeba odlišit dvě hlavní skupiny zplodin, které lodě produkují: oxidy síry a pevné částice a skleníkové plyny . Emise oxidů síry a pevných částic jsou, oproti ostatním druhům dopravy, u lodí opravdu poměrně vysoké. Je to zapříčiněno tím, že lodní dvoudobé přeplňované vznětové motory pracují na mazut, který je odpadním prod...

Začátkem září 2019 byl objeven prázdný záchranný člun unášený proudem a větrem Indickým oceánem poblíž Indonésie. Po jeho prozkoumání bylo zjištěno, že pocházel z lodi Nur Allya . Nedaleko člunu byla pár dní před tím objevena olejová skvrna, která možná pochází z této lodi pohřešované od konce srpna. V roce 2017 se v Indickém oceánu převrátila loď Emerald Star a s sebou do hlubin stáhla 11 členů posádky. V roce 2015 najela na mělčinu poblíž Filipín loď Alam Manis po ztrátě stability, v roce 2013 zmizela v téže oblasti loď Harita Bauxite a společně s ní 15 námořníků, a do třetice v roce 2011 to byla loď Vinalines Queen , ze které se zachránil pouze jeden člen posádky. Rok 2010 byl obvzláště krutý - lodě Hong Wei , Jian Fu Star a Nasco Diamond zmizely na jejich cestě mezi Indonésií a Čínou a vzaly s sebou celkem 55 námořníků… Všechna tato neštěstí toho mají mnoho společného. Všechny lodě se potopily v oblasti Jihočínského moře poté, co v rozbouřeném moři ztratily stabilitu, nachýl...

Převoz nebezpečného zboží je vždy poměrně riziková záležitost z důvodů, které jsou popsány v předchozím článku. Toto riziko lze vždy snížit vytvořením správných přepravních podmínek pro daný typ nákladu. Je také zřejmé, že pokud se správné podmínky nevytvoří, může se z nebezpečného zboží stát tikající bomba. To je právě případ takzvaných Mis-declared cargoes. Podvody v deklaraci zboží způsobují bolehlav rejdařům a přepravcům už delší dobu. Ve vzdálenější minulosti se jednalo o podvody spojené s převozem zboží, na které byla uvalena vysoká cla (tabák, víno), nebo jejichž dovoz byl úplně zakázaný. Pokud se takové zboží dostalo na palubu, nepředstavovalo to pro loď riziko větší, než případné zadržení v cílovém přístavu. Dnes je však situace jiná a podstatně horší - pašování zboží je sice stále v kurzu, ale posádkám lodí přidělává větší starosti nedeklarované nebezpečné zboží. Analytici odhadují, že ročně se převeze až 2 miliony kontejnerů s nedeklarovaným nebezpečným nákladem. Někteří jdo...

S nebezpečným zbožím se lze na moři setkat poměrně často. Nebezpečné látky převážené v námořních kontejnerech tvoří zhruba 10% z celkového množství 200 milionů převezených kontejnerů za rok. Na typické 18 000 TEU ULCS kontejnerové lodi se tak může nacházet až 1800 kontejnerů s nebezpečným nákladem. Námořní přeprava nebezpečného zboží v kontejnerech se řídí požadavky IMDG Code (International Maritime Dangerous Goods Code), na který odkazují hlavní konvence jako SOLAS a MARPOL. Samotná přeprava některých nebezpečných látek po moři v balené formě je přitom IMDG kódem úplně zakázaná. Paragraf  1.1.3.1. IMDG Code říká: Unless provided otherwise by this Code, the following are forbidden from transport: Any substance or article which, as presented for transport, is liable to explode, dangerously react, produce a flame or dangerous evolution of heat or dangerous emission of toxic, corrosive or flammable gases or vapours under normal conditions of transport. Tento paragraf tedy pokrývá látk...