FollowingSeas

V předchozím článku jsme si stručně rozebrali podíl námořní dopravy na znečišťování světového ovzduší a zjistili jsme, že na tom tento tradiční způsob přepravy zboží není tak zle, jak to občas bývá vykresleno v novinách. Jedna věc je ale produkce zplodin lodí a druhá věc je náklad lodi, konkrétně proč a kam s ním ona loď pluje. Nemůžeme tedy rozebírat a porovnávat škodlivost jednotlivých typů dopravy, aniž bychom se v prvé řadě zajímali o nutnosti dopravy určitých druhů zboží. Globalizace a vysoce konzumně nastavená společnost je pravou příčinou znečišťování ovzduší, ne lodě a kamiony, které jsou pouhým důsledkem naší touhy po přesunu zboží. Je jasné, že rozprostření dostupných pracovních sil po zeměkouli není rovnoměrné a dostupnost surovin potřebných k výrobě určitého produktu se ve většině případů nepokrývá s dostupností kvalifikované pracovní síly. Tyto tři věci - kvalifikovaná (a co nejlevnější) pracovní síla, zdroje surovin a komponentů a globalizace, kterou představuje snaha výr...

Zajímavým novinářským evergreenem ze světa námořní přepravy jsou články o tom, jak námořní doprava přispívá ke znečištění ovzduší. Autoři článků často porovnávají emise lodí a automobilů a docházejí k senzačním závěrům kolikanásobně víc vypustí za rok provozu jedna nákladní loď zplodin do ovzduší, popřípadě kolik stovek miliónů automobilů by vyprodukovalo stejné množství emisí jako pár největších kontejnerových lodí. Nutno podotknout, že tyto senzační články vycházejí nejčastěji v automobilových rubrikách novin a časopisů a používají stále dokola stejná a špatně pochopená data z několika starších studií, která kolují internetem. Pokud příjde řeč na lodní emise, je třeba odlišit dvě hlavní skupiny zplodin, které lodě produkují: oxidy síry a pevné částice a skleníkové plyny . Emise oxidů síry a pevných částic jsou, oproti ostatním druhům dopravy, u lodí opravdu poměrně vysoké. Je to zapříčiněno tím, že lodní dvoudobé přeplňované vznětové motory pracují na mazut, který je odpadním prod...

Začátkem září 2019 byl objeven prázdný záchranný člun unášený proudem a větrem Indickým oceánem poblíž Indonésie. Po jeho prozkoumání bylo zjištěno, že pocházel z lodi Nur Allya . Nedaleko člunu byla pár dní před tím objevena olejová skvrna, která možná pochází z této lodi pohřešované od konce srpna. V roce 2017 se v Indickém oceánu převrátila loď Emerald Star a s sebou do hlubin stáhla 11 členů posádky. V roce 2015 najela na mělčinu poblíž Filipín loď Alam Manis po ztrátě stability, v roce 2013 zmizela v téže oblasti loď Harita Bauxite a společně s ní 15 námořníků, a do třetice v roce 2011 to byla loď Vinalines Queen , ze které se zachránil pouze jeden člen posádky. Rok 2010 byl obvzláště krutý - lodě Hong Wei , Jian Fu Star a Nasco Diamond zmizely na jejich cestě mezi Indonésií a Čínou a vzaly s sebou celkem 55 námořníků… Všechna tato neštěstí toho mají mnoho společného. Všechny lodě se potopily v oblasti Jihočínského moře poté, co v rozbouřeném moři ztratily stabilitu, nachýl...

Širý oceán - plocha bez jediného orientačního bodu, všude samé vlny, občas nějaký ten delfín a létající ryby. Kolem dokola pustý horizont. Tento prostor, kde jakoby ani čas neplatil a který na člověka svou rozhlehlostí působí občas až skličujícím dojmem, lodě po staletí překonávají. Dřív trvala cesta mezi kontinenty až několik měsíců, dnes už jsou podobné přejezdy záležitostí týdnů. Zásadní zkrácení přeplutí oceánu způsobily dva vynálezy - lodní šroub a zdokonalení navigačních technik, zejména schopnost spolehlivě určit pozici lodi. V dřívějších dobách se tradiční navigace spoléhala hlavně na dva přístroje: kompas a předchůdce dnešního sextantu. Přeplutí oceánu bylo nanejvýš dobrodružnou (a nejistou) záležitostí. Navigátoři při svých transoceánských cestách následovali loxodromu (křivka protínající všechny poledníky pod stejným úhlem, která je na standardních navigačních mapách projekce Mercatora znázorněna jako přímka - čili linie kurzu). To znamená, že před vyplutím určili jednotný k...

Kdesi v Severní Karolíně… “Dorazily vánoční prémie!” hlásí žoviálně kapitán v plné jídelně. “A můžeme si je tentokrát nechat?” ptá se někdo. Samozřejmě, že ne, nikdy si posádka nemůže nechat vánoční prémie v jejich původní formě, rozuměj - bankovkové. Všichni to vědí, ale stejně se každý rok ptají, jako kdyby na těch 25$ nějak zásadně záleželo… Letos budou Vánoce klidné, sláva. Z Wilmingtonu, kde aktuálně vykládáme sůl se přesuneme do Savannah, ale tam nás vezmou až po Druhém svátku vánočním a tak strávíme Vánoce na kotvišti v ústí Savannah River. Vánoce na kotvě jsou asi nejlepší ze všech vánočních konstelací. Člověk také může být třeba v přístavu, podívat se do města na oslavy - to je sice fajn, ale hlídkoví důstojníci mají přístavní hlídku šest na šest místo čtyř hodin na můstku a osm hodin odpočinku. Pro nás jsou tedy Vánoce v přístavu opruz. Pak ještě mohou být Vánoce na oceánu, ty už jsou poměrně fajn - nikdo neruší, loď si v klidu pluje, žádný provoz. Ale člověk tak nějak musí p...

Už jsou tu zase Vánoce - svátek, který bychom si měli užít ideálně bez stresu a v přítomnosti svých blízkých. Námořníky jejich profese ovšem o tento ideální způsob oslavy ochuzuje (tedy pokud nejsou zrovna doma). Práce nepočká a když je třeba, musí posádka do roboty i během Vánoc. Přes to jsou Vánoce na lodi zdaleka nejpopulárnějším svátkem, který je až transcendentálního charakteru - rádi ho slaví i indičtí, čínští a arabští členové posádek. Pravoslavní jedinci se též rádi přidají k našemu tradičnímu termínu Vánoc a pak je ještě jednou oslaví podle Juliánského kalendáře. Jedním z hlavních důvodů nadšených oslav Vánoc je bezesporu vánoční volno, které někdy čítá až dva dny - na lodi něco nevídaného! Členové posádky, kteří mají to štěstí pracovat během dne od osmi do pěti, si toto volno mohou obyčejně užít 25. a 26. Prosince (a někdy i půl dne 24., kdy už se stejně jen zabývají výrobu vánočních dekorací a úklidem nástavby). Jen kuchař, stevard a navigační důstojníci pracující na směny s...

Autonomní vozidla, autonomní vlaky, vysavače, továrny, letadla - vše, na co si vzpomenete. Automatizace a autonomizace je příslibem bezpečného a nenáročného života budoucnosti. Ale zpět na moře - automatizace se samozřejmě týká i lodí a velké technologické firmy jako Rolls-Royce, Wärtsilä, či Kongsberg už několik let vyvíjejí technologie potřebné k provozu autonomních lodí. Z prohlášení managerů těchto firem by se mohlo zdát, že jsou autonomní lodě již za rohem a jejich nasazení do provozu je jen otázka několika málo let. Nutno však podotknout, že ani autonomní vozidla, o kterých se též se zápalem mluví, a která jsou již průběžně testována v provozu, nejsou hudbou blízké budoucnosti - natož pak plně autonomní čtyřset-metrové lodě. Jak to tedy v současnosti s vývojem autnomních lodí vypadá a co si od nich lodní průmysl slibuje? Částečná automatizace provozu lodi už probíhá desítky let a vývoj nových technologií k zajištění bezpečnějšího a jednoduššího provozu postupuje rychle vpřed. Dík...

Říjnové číslo časopisu Navigator, které se až teď dostalo do mých rukou, si vzalo za hlavní téma námořní nehody a jejich příčiny. Momentálně se jedná o dost probíranou záležitost, na internetu se tomu věnuje poměrně dost článků a ne nadarmo jsme si to samé rozebrali v našich Ementálových článcích. Jakto, že se teď všechny zraky upnuly na téma nehod, které provází námořní přepravu už od jejího zrodu? Pravděpodobně je to reakce na sérii nehod, která se udála během roku 2019 - příčiny těchto nehod jsou pořád ty samé a je tedy zřejmé, že osvětové snahy IMO a námořního průmyslu přichází prozatím vniveč. Některé z letošních velkých havárií už jsme zahlédli na tomto blogu - exploze na KMTC Hong Kong a převrácení Golden Ray - dále mezi dlouho přetřásané nehody letošního roku patřilo zmizení bulkeru Nur Allya , požár a následné potopení lodi Grande America a zmizení remorkéru a zásobovací lodi Bourbon Rhode v hurikánu Lorenzo. Všechny tyto havárie se nemusely stát, pokud by se posádky a pře...

Převoz nebezpečného zboží je vždy poměrně riziková záležitost z důvodů, které jsou popsány v předchozím článku. Toto riziko lze vždy snížit vytvořením správných přepravních podmínek pro daný typ nákladu. Je také zřejmé, že pokud se správné podmínky nevytvoří, může se z nebezpečného zboží stát tikající bomba. To je právě případ takzvaných Mis-declared cargoes. Podvody v deklaraci zboží způsobují bolehlav rejdařům a přepravcům už delší dobu. Ve vzdálenější minulosti se jednalo o podvody spojené s převozem zboží, na které byla uvalena vysoká cla (tabák, víno), nebo jejichž dovoz byl úplně zakázaný. Pokud se takové zboží dostalo na palubu, nepředstavovalo to pro loď riziko větší, než případné zadržení v cílovém přístavu. Dnes je však situace jiná a podstatně horší - pašování zboží je sice stále v kurzu, ale posádkám lodí přidělává větší starosti nedeklarované nebezpečné zboží. Analytici odhadují, že ročně se převeze až 2 miliony kontejnerů s nedeklarovaným nebezpečným nákladem. Někteří jdo...

S nebezpečným zbožím se lze na moři setkat poměrně často. Nebezpečné látky převážené v námořních kontejnerech tvoří zhruba 10% z celkového množství 200 milionů převezených kontejnerů za rok. Na typické 18 000 TEU ULCS kontejnerové lodi se tak může nacházet až 1800 kontejnerů s nebezpečným nákladem. Námořní přeprava nebezpečného zboží v kontejnerech se řídí požadavky IMDG Code (International Maritime Dangerous Goods Code), na který odkazují hlavní konvence jako SOLAS a MARPOL. Samotná přeprava některých nebezpečných látek po moři v balené formě je přitom IMDG kódem úplně zakázaná. Paragraf  1.1.3.1. IMDG Code říká: Unless provided otherwise by this Code, the following are forbidden from transport: Any substance or article which, as presented for transport, is liable to explode, dangerously react, produce a flame or dangerous evolution of heat or dangerous emission of toxic, corrosive or flammable gases or vapours under normal conditions of transport. Tento paragraf tedy pokrývá látk...

Požár - všichni se ho bojí a námořníci dvojnásob. Může se to zdát až absurdní - loď přece pluje na vodě a je tedy obklopená nekonečným množstvím vhodné látky k uhašení ohně. Přes to si požáry na lodích vyžádají ročně mnoho životů a ztrát celých lodí. Všichni, kteří pracují na nákladní lodi, musí být náležitě vycvičeni v hašení různých druhů požárů a dá se říci, že dobře vycvičené posádky dosahují úrovně dobrovolných hasičů na pevnině. Ani to však často nepomůže zabránit katastrofě. Lodě jsou totiž ve své podstatě plujícími zdroji požáru - oheň může propuknout téměř kdekoliv a může mít nejrůznější formy - hořící olej v kuchyni, vzplanutí paliva ve strojovně, požáry elektrických přístrojů na můstku, hořící sklad barev na hlavní palubě a v neposlední řadě vzplanutí nákladu ve skladištích (holdech). V tomto článku se zaměříme na požáry nákladu na kontejnerových lodích. Námořní kontejnery jsou nejčastějším zdrojem požáru mezi všemi převáženými druhy nákladů (následovány v těsném závěsu jist...